O tom, co se děje při masáži

Znáš to? Jdeš do lesa a po chvíli zmizí mysl, vnímáš vše kolem bez jakýchkoliv narativů, není žádná "zelená" ani "hřib", lidské pojmy se stávají úzkými, všechno jsou najednou fascinující projevy existence, a ty jsi v čistém vnímání, vše, na co se podíváš je jako nové, otevírá se zostřené vidění detailů, a ty jen pomalu kráčíš, saháš na prostor kolem sebe, zíráš nahoru, jak se kývou koruny stromů a ubíhají mraky, dolů, na hemžící se drobotinu, bez které by život na planetě Zemi nemohl existovat. Vlaješ rukama ve větru, dýcháš, vnímáš, kdy tvoje tělo potřebuje víc kyslíku. Občas do toho vstoupí "já" a vysloví "Co tohle všechno proboha je?" – otázku, na kterou odpověď nechce, jen jí vyjadřuje tu neuchopitelnost, tajemství a majestát života.

Toto se snažím vnášet do svých masáží.

Krásné masáže jsou setkáním v čistém vnímání. Když přijdeš do studia, mluvíme spolu nejprve verbálně, setkávají se naše "já". Když se položíš na lehátko, chvilku to trvá a pak se cosi změní. Mysl zmizí a tvůj pohybový aparát sám začne interagovat s mýma rukama, moudrost těla dostane prostor se projevit. Moje mysl stojí stranou, pozoruje proces. Dává k dispozici své znalosti o lidském těle a vstoupí, když je třeba. Je to takový tanec mezi světy (a když jsem se poprvé viděla na videu, zjistila jsem, že u toho fakt docela tančím).

A když mám opravdu hodně energie, je to skoro mystický zážitek. Pro tebe i pro mě. Klienti pak vstávají z lehátka se slovy "Tak takovou masáž jsem ještě nezažil.", "To bylo úplně úžasné, já jsem ještě nikdy v životě něco tak božího nezažila.", "Žanetko, to bylo neskutečné…". Odcházejí šťastní a povznesení, ale i unavení, protože pro fyzické tělo je masáž podobná míra zátěže jako cvičení.

Nepíšu to proto, abych se chlubila, ale proto, že mi dává hluboký smysl to, co dělám, a chci to vysílat do světa. Přijď to zažít taky :)